Z manuálu uvědomělého multikulturalisty

Hlavním předpokladem k tomu, jak být uvědomělý a pokrokový multikulturalista, je, abyste se pohybovali a hlavně bydleli v místech, která jsou důsledně oddělena od míst, kde byste mohli s jinou kulturou vůbec přijít do styku. Je úplně jedno s jakou kulturou a jak kulturně se projevující, hlavní zásada zní - daleko od ní. Jedině tak si zachováte nestranný a nezaujatý postoj. 

Veškeré informace o násilí či brutálních skutcích páchaných zástupci jakékoliv jiné kultury než je naše berte s nadhledem a pokaždé se snažte přesvědčit minimálně sami sebe, že mnoho špatného se děje ve světě každý den, tak proč hned zdůrazňovat, že i zástupci jiné kultury mají mezi sebou nějakou tu černou ovci. Naopak při informacích o tom, jaké nepravosti jsou páchány na zástupcích jiné kultury, zbystřete pozornost a snažte se sehnat co nejvíce informací ke konkrétním případům. Uvedu příklad: pokud nemocniční personál bude mít problémy (ve smyslu zdravotnické pomoci) s ošetřením ženy, která odmítá sundat z hlavy hidžáb, pokuste se zjistit, proč k tak politováníhodné situaci muselo dojít. Pokud budete rozhozeni tím, že vaši soukmenovci nejsou schopni ošetřit pacientce hlavu bez toho, aniž by ji museli vystavit tak nábožensko-intimnímu traumatu jako je obnažení hlavy, pokuste se ve věci angažovat. Minimálně požadujte vysvětlení od ošetřujícího personálu, proč se tak dehonestujícím způsobem dotkl pacientky a snažte se o tom zjistit veškeré informace. Vyvolání veřejné diskuse na toto téma určitě nebude od věci.

Ostražití buďte zejména v případech, když zjistíte, že nějaké podezřelé skupinky xenofobních hnutí pořádají demonstraci. Například takoví islamofobové sdružení pod hlavičkou  IvČRN. Jistě ponesou transparenty s přeškrtnutými obrázky mešit. Počítejte s tím a raději si opatřete transparenty, které budou islám vítat. Zpestření a skutečně kulturní nádech může akci dodat nějaká etnická hudební veselice k poslechu i tanci. A co se týče hesel, v poslední době se dobře ujalo heslo "Mám rád svůj kebab". Nehleďte na to, že takový transparent vypadá jako by právě opustil bránu mezinárodního gastronomického festivalu. Druhá strana bude zmatena tak jak tak. Zejména v situaci, kdy bude nějaký řečník (určitě populista) hovořit o tom, že je potřeba bránit se nepřátelské ideologii, která za sebou nechává plno obětí a vy na to konto začnete vykřikovat hesla "Nechceme násilí!" či "Chceme žít v míru!". Přidejte pak minutu ticha za zesnulé při nějakém incidentu z posledních dní. Buďte si jisti, že islamofobní jedince vykolejíte s naprostým přehledem. Hesla typu "Nenávist není řešení" či "Stop blbým kecům!" jsou také vítána, přestože účastníci demonstrací či náhodní kolemjdoucí můžou trousit poznámky, že díky těmto heslům ale nevědí, který tábor vlastně hodláte podporovat.

V našich zeměpisných šířkách se však zřejmě nejvíce budete setkávat s nenávistí vůči romskému obyvatelstvu. Ta se kupodivu šíří převážně poté, když v nějaké sociálně vyloučené lokalitě obývané zejména Romy eskaluje dlouhodobé napětí, většinou zapříčiněné spácháním nějakého násilného trestného činu ze strany Romů na majoritní většině. Mnoho neuvědomělých jedinců pak svou nenávist obrací vůči všem Romům. Přitom je jen a jen naše chyba, pokud k nějakému ojedinělému selhání ze strany Romů dojde. To my jsme ti špatní, kteří jim nedáváme šance a kvůli kterým Romové často bydlí v sociálně vyloučených lokalitách a mnoho z nich nezavadí o práci. My, kteří stále podléháme předsudkům a přitom bychom se měli zamyslet zejména sami nad sebou a začít hledat příčiny problémů v soužití mezi majoritou a romskou menšinou v první řadě u sebe. Hlavně je potřeba nalévat více financí do všech občanských sdružení, která vznikla na podporu a integraci Romů. V nejlepším případě pak usilovat o vznik dalších těchto sdružení. Jedině takhle jim můžeme maximálně pomoci.

V rámci vaší multikulturní mise se zcela nepochybně setkáte s mnoha argumenty ze strany různých "fobů". Velice častými se zdají být diskuse na téma, proč máme být až nezdravě tolerantní vůči jedincům jiné kultury, etnik či náboženství, jejichž chování je naopak naprosto netolerantní. Mnozí jistě pro ilustraci přihodí pár aktuálních postřehů sebraných z čelních titulků novin. V těchto případech doporučuji využít asertivní pomůcku typu zaseknuté gramofonové desky. Dělejte, že jste o žádných incidentech, problémech, natož násilných činech nic neslyšeli. Donekonečna opakujte mantru, že se musíme mít všichni rádi, že musíme být všichni zajedno a že násilí nic neřeší. Pokud se druhá strana bude dožadovat vašeho stanoviska na brutální činy, ke kterým by snad mohlo v nějakém výjimečném případě dojít, přejděte z obrany do útoku a zeptejte se rázným hlasem, jestli to, čeho by (jako "fob") chtěl dosáhnout, jsou pogromy či válka. V této fázi jej trochu zarazíte. Čas, který bude potřebovat na to, aby se zhluboka nadechl nebo napil vody na uklidnění, využijte k tomu, abyste opětovně rozjeli zaseknutou gramofonovou desku, nahodili mírumilovný úsměv a ujistili ho, že se musíme mít všichni rádi a že násilí nic neřeší. Můžete mu rovněž nabídnout, že ho obejmete, aby zakusil pocit všeobjímající lásky na vlastní kůži.

Hlavně se vždy snažte zachovat si zdravý nadhled a všem pořád dokola opakujte, že váš hlavní přínos pro tento svět je, abyste zamezili šíření nenávisti. Chceme přece dokázat, že naše srdce neznají hranic, že na světě je místa pro všechny bez jakýchkoliv kulturních či náboženských rozdílů. Ukažme všem zabedněncům a šiřitelům nenávisti příliv lásky skrze naše krásná slova a milé úsměvy. A nenechte si nalhávat, že právě tímto popsaným jednáním prokazujete všem zástupcům jiných kultur, etnik a náboženství medvědí službu.