Strašidlo islamofobie v Evropě a jeho vymítání

Poznatky zachycené na přednášce Matěje Metelce "Evropou obchází strašidlo islamofobie" konané Generací Z (Vysoká škola levice - komunitní vzdělávání nejen studentů brněnských vysokých škol) dne 24.3.2015 v Brně. 

Již delší dobu jsme prý svědky radikálního vzestupu krajní pravice, která zesiluje svoji xenofobní rétoriku. Tentokrát si vzala na paškál muslimy a islám. Varujícím signálem rozmachu tohoto nebezpečného myšlenkového proudu mají být rovněž úspěchy francouzské Národní fronty Marine Le Pen či nizozemské Wildersovy Strany pro svobodu. A co za takové situace mohou udělat progresivní síly? Přednáška Vysoké školy levice si kladla ve své pozvánce tuto otázku. 

Čekala jsem, že přednáška bude probíhat v poněkud neformálním duchu, což jsem tipla správně. Zvolená rétorika se ale nějak neformální, civilní, či řekněme obecnou nedala nazvat vůbec. Po pár minutách jsem nabyla dojmu, že u účastníků této akce se předpokládá, že mají v šuplíku minimálně bakalářský diplom z humanitního oboru a ve volném čase se věnují klasické filologii. Celá přednáška se nesla v duchu odborné terminologie, protkávané slovy jako trajektorie, hegemonie, resentiment, sekularismus, antiklerikalismus, inkvizice, konfesionalismus, nacionalismus, šovinismus, rasismus. Nicméně hlavní myšlenkou celé přednášky byl třídní boj, z něhož vlastně nenávist, tentokrát obrácená na východ - tedy islamofobie, vyrůstá. 

V úvodu bylo zmíněno dílo Střet civilizací (1996) Samuela Huntingtona, který v něm vyslovil myšlenku, že budoucí konflikty nebudou konflikty mezi státy, ale mezi kulturami a civilizacemi, a to za předpokladu, že zejména indická, konfuciánská a islámská civilizace bude na vzestupu. Civilizační konflikt byl tedy takovým řečníkovým odrazovým můstkem, kdy bylo současně vyřčeno, že ve vztahu stát a civilizace jsou nejhorší vnitřní konflikty, jak můžeme vnímat na brutalitě občanských válek. V tomto úvodníku současně zaznělo, že v rámci střetu civilizací vystupuje do popředí otázka univerzálních hodnot, kdy jsme prý uzavřeni do ghetta Západu ztrácejícího přitažlivost pro zbytek světa. Možná by se dalo o tomto výroku filosofovat, ale určitě by to bylo vhodnější za situace, kdy by do Evropy nesměřovalo denně mnoho imigrantů a to právě z onoho zbytku světa. Jinak za této situace se pak takový výrok stává sám o sobě ztrácejícím přitažlivost pro zbytek případných diskutujících. 

Od zamyšlení k civilizacím se přednášející pomalu přesunul k náboženské tematice, kdy nám blíže ozřejmil několik pojetí sekularismu a současně sdělil, že náboženství v současné době zažívá renesanci, což je zvláště dobře patrné z levicového islámského, či islamistického obrození v Severní Africe. Dále jsme byli poučeni, že v současné době se západní svět uchyluje k inkvizičnímu pronásledování náboženství. Za této situace je tedy nutné, aby levice ve vztahu k náboženství preferovala neutrální postoj. Levice má již ze své podstaty být univerzální a uznávat všechna náboženství, neboť ona sama se (nejen v náboženské otázce) neomezuje jen na vyvolené tohoto světa. Islamofobie, která se šíří Evropou, nám tak nečekaně dává odpovědi na otázky, kdo vlastně jsme (míněno v záporném smyslu). Západ se ujal výkladu zlého démona a snaží se vyčíst agresora z islámu! Vytváří tak linii zla! Přitom pokud srovnáme západ s východem (zřejmě má jít o chápání křesťanského západu s východem orientovaným na islám), tak v míře agresivity západ jasně vede! Západní civilizace si tak uměle vytvořila obraz nepřítele přicházejícího z východu a svým kolektivním obviňováním se tudíž z islamofobie stává fašizující proud.

Aktéři islamofobních hnutí vlastně vytvářejí konflikt, při kterém jde o soupeření o místní hegemonii. Používají radikální rétoriku a za rozpad jistot v Evropě viní muslimy. Přitom hlavní příčina tohoto rozpadu tkví ve vnitřní nestabilitě, která samozřejmě pramení z třídní nerovnosti. Ano, třídní boj! Jak jsem již v úvodu zmínila, nosné téma přednášky, okořeněné módním slovem islamofobie.  Levice pak všechny příčiny silně negativních projevů nenávisti přetavené do islamofobie přičítá bohatým. Nicméně zároveň podotýká, že nejen bohatí dnešních dní, ale zejména pak bohatí lidé, kteří žili před sto a více lety, mohou za současnou situaci.  Nynější svět se nachází ve stavu, kdy bohatí stále bohatnou a chudí chudnou. Mezi lidmi se tak vytváří napětí, jsou frustrováni a média ovládaná bohatými lidmi se tak snaží o odvrácení pozornosti od třídního boje (ve vztahu chudí x bohatí) a záměrně prezentují skutečnosti tak, aby mohly být uchopeny rasistickou společností a mohly odvádět pozornost od sebe a přesouvají ji proti jiným. V tomhle případě vůči islámu. 

Pokud Evropě hrozí rozpad jistot, tak za to sotva mohou muslimové. (V tomto momentě mi samozřejmě probleskla hlavou hojně používaná hesla naší nejen progresivní omladiny a sice - "Islám (či Romové) nemůžou za vaše - řekněme nevydařené - životy"). Jde o nestabilitu uvnitř, o třídní boj. Levice by měla hájit liberální svobody. Český rasismus se od tak námi nenáviděných  Romů přesouvá vůči muslimům, což je naprosto šílené, jak emotivně podotknul jeden účastník, neboť Češi propadli nenávisti k někomu, koho prakticky nikdy neviděli, neboť v české kotlině příležitostí moc nemají. Tuto závažnou situaci přednášející přičítá i chronickému selhání levice, která by měla vést boj proti rasismu a šovinismu. Tím, že Češi jsou hrozní rasisté, prezentuje se u nás nacionalismus pouze v negativní rovině.  Žádné vyzdvihování národních hodnot či slavných postav naší historie. Nacionalisté jen hrají na negativní strunu, jakou je rasismus a nenávist. Tomu říkám opravdu poněkud zajímavý postoj. Jedním dechem vinit druhé z toho, že nejsou schopni využívat kladných aspektů národovectví a současně svůj vlastní národ urážet tím, že je velmi rasistický.  

Závěrem? Důležitá je solidarita. A jaká řešení nám nabízí progresivní síla?  Je nutné znát islám, ne jen tak něco, co si o něm někdo někde přečte. Ne, je potřeba znát ho důkladně a to v co nejširší míře.  Bez důkladných znalostí islámu ve všech jeho rovinách, není polemika možná. Je důležité vymítat strašidlo islamofobie. Tímto moudrem skončila přednáška o strašidle, které (nejspíš v gládách a s vyholenou hlavou) brázdí Evropu. A já jsem si vlastně uvědomila, že jedno cizí slovo, které velice úzce patřilo k přednášce, vůbec nezaznělo a sice - exorcismus. Nicméně závěrem mi nezbývá než dodat poslední cizí slovo, které celou přednášku nejlépe vystihuje - demagogie.